
Když hladina dopaminu klesne, mozkové buňky přestávají správně spolupracovat, a člověk tak ztrácí schopnost plynule ovládat své pohyby. I když existují léky, které dopamin částečně nahrazují nebo podporují jeho účinek, v pokročilejších fázích onemocnění se objevují výrazné poruchy hybnosti. Typické jsou třes, svalová ztuhlost, křeče, zpomalené pohyby, únava či problémy se spánkem a zažíváním. Postupně může být patrné i omezení mimiky a zhoršení chůze.
Přesný původ nemoci zatím není objasněn. Odborníci se domnívají, že jde o souhru genetických předpokladů a vlivů prostředí, například působení toxinů, pesticidů nebo oxidativního stresu. Průběh onemocnění je velmi individuální – u někoho se rozvíjí pomalu po mnoho let, u jiného postupuje rychleji.
Včasné odhalení a pravidelná léčba přitom mohou výrazně zlepšit kvalitu života pacientů i jejich soběstačnost.
Bohužel parkinsonově chorobě zatím nelze spolehlivě předejít, protože její přesná příčina není známá. Lékaři vědí, že jde o kombinaci genetických vlivů a faktorů prostředí, ale neexistuje žádný jistý způsob, jak vzniku onemocnění zabránit.
Přesto existují opatření, která mohou riziko snížit nebo oddálit nástup příznaků:
• Pravidelný pohyb - aerobní cvičení, tanec, chůze, plavání nebo jóga pomáhají udržet mozek aktivní a zlepšují koordinaci.
• Trénink paměti a soustředění - luštění křížovek, čtení, poslech hudby.
• Dostatek odpočinku - regenerace mozku během spánku je klíčová pro správnou funkci nervového systému.
• Zdravá a vyvážená strava- dostatek vlákniny, vitamínů a tekutin.
• Podpora ze strany blízkých- komunikace a společné aktivity pomáhají zvládat psychickou zátěž.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Parkinsonova_nemoc
https://www.nzip.cz/clanek/1125-parkinsonova-nemoc-co-to-je