Leidenská mutace je jednou z nejčastějších dědičných příčin trombofilií (poruch srážlivosti krve). Jedná se o mutaci genomické DNA, spočívající v záměně nukleotidu guanin za adenin v nukleotidovém řetězci DNA na pozici 1691 (G1691A) genu pro faktor V. Tato mutace je příčinou záměny aminokyseliny arginin za glutamin v proteinové molekule faktoru V, který je důležitou součástí mechanizmu srážení krve. Tím je znemožněna vazba proteinu C, který faktor V štěpí a inaktivuje (APC rezistence), a zvyšuje se náchylnost k tvorbě trombů. Leidenská mutace vede především ke vzniku trombóz v hlubokých žilách (často v nohách) a způsobuje také plicní embolie, pokud uvolněná sraženina uvízne a ucpe plicní cévky.
Leidenská mutace je častější u evropské populace než u ostatních etnik. Mezi heterezygoty (mají jednu formu genu mutovanou) patří 3-10 % populace a riziko trombózy je u nich 3-8x vyšší než u zdravých jedinců. Homozygoti, kteří mají obě formy genu mutované, jsou sice mnohem vzácnější (výskyt méně jak 1%), ale riziko trombózy je pro ně až 50x vyšší. Veliké riziko u těchto lidí pak představuje užívání hormonální antikoncepce (hlavně s obsahem estrogenu), u homozygotů je riziko vzniku trombů 100 násobně vyšší než u lidí bez Leidenské mutace.
V případě pozitivity analýzy DNA na Leidenskou mutaci je tedy u homozygotů nutné co nejdříve přerušit užívání antikoncepčních přípravků na bázi estrogenů a nahradit je alternativním řešením. Tato mutace by měla být vyšetřena vždy před zahájením užívání hormonální antikoncepce či substituce. Samotná přítomnost trombofilní mutace neznamená, že její nositel bude určitě postižen trombózou, ale její znalost je důslednou pobídkou k eliminaci dalších rizikových faktorů, které zvyšují riziko jejího vzniku.
Názory na negativní vliv Leidenské mutace v průběhu těhotenství se liší studie od studie a jsou ovlivněny především velikostí studované skupiny. Mezi poruchy spojené s touto trombofilní mutací byly zařazeny preeklampsie, odtržení placenty, snížený růst plodu a potraty v pozdějších fázích těhotenství. Nebylo ovšem přesvědčivě prokázáno, že Leidenská mutace výrazně přispívá k jejich vzniku. Zdá se, že riziko stoupá, pokud má těhotná žena více mutací spojených s poruchami srážlivosti krve. Negativní efekt současného výskytu různých mutací se násobí a může tak vést k výskytu opakovaných potratů.
Při plánování těhotenství v rodinách, kde se vyskytly trombofilní mutace, křečové žíly, trombózy, plicní embolie, srdeční a mozkové příhody, opakované samovolné potraty, je vhodné provést vyšetření na přítomnost trombofilních mutací. Při asistované reprodukci je to vzhledem k hormonální stimulaci doporučeno.
Leidenská mutace je spojena také se vznikem Budd-Chiariho syndromu. Jedná se o vzácný stav, kdy dochází k ucpání jaterních žil, kterými krev nemůže odtékat z jater. Důsledkem toho dochází k přetlaku v portální žíle, který vede k hromadění vody v břišní dutině a vzniku jícnových varixů. Vše může skončit nealkoholickou cirhózou jater. Mimo Budd-Chiariho syndromu může Leidenská mutace také přispívat ke vzniku trombózy přímo v portální žíle jater, při které nedochází k jejich poškození.
Literatura:
Multiple Thrombophilic Gene Mutations Rather than Specific Gene Mutations are Risk Factors for Recurrent Miscarriage
Ttrombofilní stavy - Interní medicína pro praxi
